16.5.-23.5. Madeira
Po skvělé dovolené na Menorce jsme se rozhodly se švagrovou pro další takovou dovolenou u stejné cestovky 55+. Tentokrát jsme vybraly Madeiru a přidala se k nám moje kamarádka Petra. Byl to bohužel termín pochodu Praha Prčice, který se po Covidu poprvé konal.
16.5.2022
A tak jsme tedy odletěly na portugalský ostrov Madeira. Ubytovali nás v hlavním městě Funchal. Hotel byl v centru města, pokoje velmi malé a na střeše vyhlídková terasa. Já bydlela s Renatou a Petra měla sama pokoj v jiném patře. Ke snídani jsme si připlatily večeři, ale hotelová kuchyně nebyla nic moc.
17.5.2022 Nejvýchodnější výběžek ostrova
Ráno po snídani nás autobus odvezl na trek k nejvýchodnějšímu výběžku ostrova. Na parkovišti nás autobus vysadil a my vyrazily s celou skupinou opravdu krásnu krajinou nejvýchodnějšího výběžku ostrova. Byly zde krásné vyhlídky, barevné skály a fotogenická místa. Polopouštní charakter této oblasti má v sobě zvláštní kouzlo a je protikladem k všudypřítomné zeleni zbylé části ostrova. Cestou jsme si odpočinuly v malé oáze Casa da Sardina, kde byl bohužel zavřený bar. K nejvýchodnějším bodu se muselo trochu stoupat a holkám se tam nechtělo. Já samozřejmě šla a rozhodně jsem nelitovala. Pak jsme se vrátili zpět k autobusu, který nás popovezl na pláž Prainha, kde jsme se mohly vykoupat. Voda byla dost studená, ale já si i přes to trochu zaplavala. Potom nás ještě vzala průvodkyně na ochutnávku místního alkoholického nápoje Poncho. Renata opět odolala, ale já s Petrou jsme si daly. Nakonec jsme se ještě zastavili u vyhlídky, kde je socha Krista. Socha zde byla nainstalována v roce 1027. Má oschraňovat rybáře, v noci je osvětlená a pro pobřežní plavbu má orientační význam jako maják.
18.5.2022 Mezi severem a jihem ostrova
Další den nám moc nepřálo počasí. Autobus nás zavezl k jednomu z nejvyšších útesů světa, kde je vyhlídka Cabo Girao 580m.n.m. Moc jsme ale neviděli, protože byl deštivý den. Dále nás průvodkyně vzala na banánovou plantáž a odtud jsme popojeli k Fanalu. Což je vavřínový les z původních hodně starých vavřínů, který nejlépe vynikne právě v tomto deštivém a mlhavém počasí. Byla to zajímavá zastávka. Dále jsme se opět autobusem přesunuli k zajímavému útesu Ribeira da Janela, kde jsme se opět trochu prošli a pokračovali dál až do Porta Moniz, kde se nachází vyhlášené lávové bazénky. Počasí ale nebylo moc dobré na koupání a oceán dost bouřil. My si tedy došli celá skupina na domluvený tradiční oběd. Já samozřejmě ochutnala místní specialitu rybu Espada s banánem a batáty. Rozhodně jsem nelitovala. Dále jsme se zastavili u jedné levády, podle které jsme kousek popošli a zase se vrátili. Opět jsme popojeli ke krásné vyhlídce do údolí. Pak ještě zastávka v rybářské vesničce, kde jsme se opět mohli projít k majáku a zpět. Odtud už jsme dojeli zpět do Funchalu. Následovala odpolední zmrzlina a po večeři další soukromá procházka.
19.5.2022 Volný den - Botanická zahrada a procházka
Volný den jsme využily k výletu do botanické zahrady, která je nad městem. Vystály jsme frontu na lanovku, která nás vyvezla na kopec. Nejdříve jsme nakoukly do zdejšího krásného kostela. Odtud startují saně s proutěným koše, které zde dříve využívali jako dopravní prostředek. Nyní jezdí po trase 2km v doprovodu dvou zkušených řidičů v bílých oblecích a speciálních botách, které využívají k brždění obřích saní. My ale této atrakci odolaly, i když je to asi škoda. Radši jsme šly do vyhlášené botanické zahrady. Tu jsme si prošly a vrátily se na autobus, který nás odvezl zpět do města. Následovala procházka po městě. Vystoupaly jsme i na věž u Jezuitského kostela a navštívily katedrálu.
20.5.2022
Další den se zlepšovalo počasí. Autobus nás dovezl k pstruží farmě v Ribeiro Frio. Po prohlídce farmy jsme vyrazily se skupinou podle levády do vesnice Portela. Odtud nás autobus převezl do městečka Machico, kde se nachází malá pevnost, ve které byla moc pěkná keška. Stihly jsme i kávu a v domluvený čas opět nastoupily do autobusu a vrátily se s ostatními do Funchalu. A protože jsme měly do večeře ještě hodně času, vyrazily jsme společně na procházku po městě. Po večeři následovala další procházka.
21.5.2022 Leváda, výhledy z útesů až do Porto da Cruz
Počasí je nám definitivně vylepšilo, i když tady na jedné straně ostrova prší a na druhé je hezky. Nás dovezl autobus na další výlet. nejdříve po levádě vedoucí mezi vesnickými domy, jejich políčky a zahradami, až na sedlo Boca do Risco, odkud se otevírají nádherné pohledy na severní pobřeží Atlantiku. Tam jsme posvačili a pokračovali ve skupině dál. Odsud už vedla trasa po kraji útesů s fotogenickými vyhlídkami. Potom eukalyptovými lesy až k Porto da Cruz. Další zastávka byla ve výrobně rumu. Odtud jsme pokračovali K cípu Porta da Cruz. Byly zde zajímavé skály. My samozřejmě vystoupaly po cestičce na kopeček ke zbytků nějakého stavení a měly krásný výhled po okolí. Pak už nás čekal návrat do Funchalu na večeři a po ní obvyklá procházka.
22.5.2022 Výstup na nejvyšší horu aneb to nejhezčí nakonec
Poslední den nás čekala jedna z nejkrásnějších túr ostrova výstup na nejvyšší horu Pico Ruivo se startem na hoře Pico do Areiro. Trekking krajinou bizarních rozeklaných skal, neskutečných výhledů a přírodních scenérií. Pro milovníky horské turistiky nezapomenutelný zážitek. Cesta plná stoupání a klesání přes hřebeny i skrz tunely. Bylo to opravdu moc pěkné i docela náročné, ale zvládli to i naši spolucestující ve věku 70+, před kterými musím smeknout. Opravdu to nejhezčí nakonec. Než jsme stihli všichni projít trasu, autobus objel půl ostrova a vyzvedl nás na druhé straně. Cestou zpět jsme se ještě zastavili v tradiční vesničce s malovanými domky a nakonec u oceánu, kde jsme se mohli vykoupat, ale voda byla opět studená, tak jsem smočila jen nožky. Po návratu nás čekalo balení kufrů a poslední večeře.
23.5.2022 Návrat domů
Po snídani jsme ještě měly dopoledne čas, tak jsme se vydaly na procházku po městě, kterou jsme završily obědem. Já si opět dala jejich skvělou Espadu s banánem a batáty. Pak následoval odjezd na letiště a odlet domů.
