Loučení s vrchní sestrou
07.10.2017
Něco končí a jiné začíná.
Včera ještě mladá mamina,
pak dlouhá léta vrchní kliniky,
a k registraci sbírá bodíky.
Akreditace a spousta auditů,
sestřičky zlobí, zas chtějí výplatu,
se sanitáři je řeč nelehká,
to těžký úkol a život utíká.
Že zdraví občas službu vypoví.
Po letech tady? Nikdo se nediví.
Tak nastal den, sbohem a šáteček,
důchod je před Vámi zazpíval slavíček.
Uklízet doma a hlídat vnoučátko,
plést třeba ponožky, či hladit koťátko.
Nám chybět budete, Milenko rozmilá,
nějak to uteklo, co člověk nadělá.
Přes všechny starosti, co život nese,
užijte důchodu doma i v lese.
Popřejem zdravíčko a štěstí velice,
za zbylé sestřičky ze druhé stanice.