U přehrady

U přehrady po ránu
je tak strašně krásně,
že se sami skládají,
jenom pěkné básně.
Rým se střídá za rýmem ,
listí dolů padá,
byť jsem v dresu běžeckém,
jdu pomalu ráda.
Žlutá, hnědá, červená,
zelenou nám mění,
kolem vládne pohoda,
ruch města tu není.
Rybář chytá rybku svou,
která není zlatá,
hladina jak zrcadlo,
odráží kus světa.