Zemřel táta

Život je dar, tak si ho važ,
jen jeden pokus tady máš,
po bouřce vyjde skuníčko,
zas usmívej se maličko.
Slzy když tečou po tváři
a zastavit se nedaří,
vitr je brzy usuší,
čas všechny smutky zaplaší.
Že tu byl s tebou táta tvůj,
tak dobře si ho pamatuj,
vzpomínky v srdci zůstanou,
časem ten smutek odvanou.
Třeba jak si nás všechny plet,
netrefil správné jméno hned
a přesto nás měl stejně rád,
obrázky uměl malovat.
Svíčkovou vařil často nám,
ještě si na to vzpomínám,
tak čekám zas ten telefon,
byt u mě - říká do něj on.
Čas běží pořád dál a dál,
on by si úsměv další přál,
zas přijde zítra nový den,
tak si ho pěkně užijem.